Poslední Eso roku 2025 tradičně svádí k bilancování. Tentokrát se nepodíváme po týmech, ale po lidech, kteří je vedou – po našem trenérském štábu. Zároveň tímto oznamujeme spuštění nových webových stránek, které by od teď měly sloužit jako informační rozcestník, kde najdete všechny články, termíny zápasů, týmové soupisky nebo formuláře ke stažení. Všechna data průběžně doplňujeme. A teď k jednotlivým hodnocením:
🏐 Alda Nečesaný (U22, Ženy, předseda klubu):
Od září jsem měl možnost být u všech týmů napříč kategoriemi. A musím říct jedno: jsem na práci trenérů hrdý. Je vidět progres děvčat, radost ze hry i výsledky, které přicházejí jako přirozený důsledek. Stejně důležitý je pro mě i jejich přístup k výchově a prostředí, které v týmech vytvářejí. Věřím, že se u nás holky cítí dobře – a že je to na nich znát.
🏐 Katka Hallmann (přípravka):
S dětmi v přípravce je vždy radost pracovat a letos je to radost opravdu veliká: už s námi sportuje rekordní počet 36 dětí, které učíme nejen základy volejbalu, ale i kotrmelce, hvězdy nebo skákání přes švihadlo. Už jsme se také letos zúčastnili tří minivolejbalových turnajů s medailovými úspěchy a v dalším půl roce nás čekají další, mezi nimi i velký domácí turnaj v červnu 2026.
🏐 Ondra Fleischmann (U14, U16)
Tohle je můj třetí a předposlední rok u partičky starších žákyň, než opustí moje kategorie a začnou si s opravdovým volejbalem. Máme ještě jednu sezónu k dobru, přesto jsme se už rozjeli do výkonnosti, kterou konkurujeme těm nejlepším v kraji. Na naší straně je forma a talent, ale i ohromná oddanost sportu a volejbalu obzvlášť, a to mě na trénování baví asi nejvíc. Neméně mě ale baví i tréninková skupina mladších žákyň. Tahle skvadra má svého ducha, pestrou paletu individualit, ohromnou energii a vždycky dobrou náladu. Jejich hlad po zkušenostech a chuť pracovat nám tréninky dost zpříjemňují.
🏐 Zbyšek Sedláček (U18-B):
Do SVBC jsem přišel až během rozjeté sezony, takže jsem se během podzimních měsíců rozkoukával a s děvčaty a fungováním klubu se teprve seznamoval. Z této krátké doby mám dva postřehy / pocity. Překvapila mě úrovňová i věková promísenost tréninkových skupin, se kterými se mám možnost potkávat (vnímám jako velmi náročné). Druhý pocit je nízké nasazení děvčat během tréninků a hezké výkony během turnajů, z čehož soudím, že mají ještě na víc, když trošku zaberou na trénincích. Oboje považuji za výzvu, na které se budu rád podílet.
🏐 Filip Plášil (U18-A):
Rozdělím svůj pohled na týmy z pohledu herního a tréninkového. U družstva U20 došlo mezi sezónami k pozitivnímu posunu z pohledu tréninkového nasazení. Z pohledu výsledkového potvrzují děvčata svou kvalitu a věřím, že dokáží udržet nastavené tempo až do konce sezóny.
U družstva U18 je situace výborná z pohledu tréninkového nasazení. Avšak v první části sezóny bylo nově vytvořené družstvo potřeba srovnat z pohledu nároků na extraligový výkon. To se v listopadu a prosinci celkem povedlo. Teď bude důležité formu potvrdit v další části sezóny a dále se posunout.
🏐 Tomáš John (U20, U22, Ženy):
Jako pravdomluvný Džon musím napsat, že občas nechápu, jak do plusu, tak i do mínusu, co se děje v našem čtverci o rozměrech 81m². Ve třech soutěžích, které holky hrají, si vedou víc než obstojně. Ale zajíci se počítají až po honu, což je jednoznačně postup do extraligy U20. A to se ukáže na konci sezóny, jestli nám ten zajíc neuteče. Holky na to herně mají, ale to také znamená, že musí mít co nejmíň propadů, jako je ztráta koncentrace, a trochu více naslouchat chlapům za lajnou.
Já, jako trenér, jsem pozitivní a věřím, že si na konci sezóny toho zajíce dáme na smetaně.
Sportu zdar!
SVBC